Latina je mrtvá. Ať žije latina

Wilfried Stroh

Wilfried Stroh je jedním z nejvýznamnějších latinských filologů současnosti. Po studiích v Tubingen, ve Vídni a v Mnichově působil na universitě v Heidelbergu. V letech 1975 - 2005 byl řádným profesorem klasické filologie na Ludwig-Maximilians-Universitat v Mnichově. Mezi jeho oblíbené autory patří zejména M. Tullius Cicero (Cicero: Redner, Staatsmann, Philosoph, 2008), P. Ovidius Naso a z neolatinských autorů barokní latinský básník Jacob Balde, jehož poesii vydával a komentoval (Baldeana, 2004). Velice si vážil českého exilového hudebního skladatele Jana Nováka (1921 - 1984), který zhudebnil celou řadu latinských textů klasických, středověkých a neolatinských, a stal se jeho přítelem i posthumním vydavatelem (Jan Novák, Musica poetica Latina, 2001). Je předsedou mnichovského spolku Sodalitas LVDIS LATINIS faciundis, který od roku 1983 pořádá pravidelně Latinské hry (Ludi Latini) věnované všestranné propagaci latinského jazyka a kultury.

Kniha Latina je mrtvá, ať žije Latina se zabývá latinským jazykem jako universálním dorozumívacím prostředkem západní kultury od vzestupu Říma jako světové velmoci až po dnešek, tedy po více než dva tisíce let. Vedle chronologického přehledu historických fází existence latiny uvádí též specifika jejího uplatnění. Autor zdůrazňuje, jak několik tzv. smrtí latiny v průběhu kulturních dějin paradoxně podpořilo její nesmrtelnost: tento jazyk v zásadě nezměnil od starověku až po současnost. Umožňuje tak nejenom dialog s velikány minulosti, ale také živou debatu o kořenech našeho komplikovaného současného světa.