Gesta Berengarii

latinsko-italské vydání s rozsáhlou úvodní studií

Listiny pokrývají časové období, které sahá od krátce před rokem 887, rokem sesazení Karla III., do roku 915, roku jeho korunovace na císaře: text pravděpodobně končí na vrcholu Berengarovy politické kariéry záměrně, kvůli skutečnost, že text je panegyrický. Datum složení je mezi 915 (rok korunovace) a smrtí Berengaria, 924. Volba tohoto literárního žánru musela na současníky působit tak odcizujícím dojmem, že v glose vedle názvu je napsáno «Panigiricum est licentiosum et lasciviosum genus dicendi in laudibus regum; hoc genus dicendi a Grecis exortum est», definice panegyrik převzatá téměř doslovně z Etymologií Isidora ze Sevilly, v nichž se píše: «Panegyrika je svévolný a hanebně postižený druh řeč na chválu králů, v kresbě, kterou lidské bytosti lichotí četné lži: tento zlověstný druh kompozice se zrodil od Řeků, jejichž lehkost, vyzbrojená neuvěřitelnou lehkostí a výrazovou bohatostí, zvedla husté mraky lží». Přes kritiku žánru zvoleného pro text byl pravděpodobným autorem glosy sám autor panegyriky.